U čtení jsem skoro usínala, už jsem se skoro nezmohla na nic, kromě spánku. Přenesla jsem vajíčko do postýlky a překryla ho, dala mu něžný polibek plný mateřské lásky. Zapnula jsem topení a zavřela okno, nechala jsem rozestřeno, protože nádherně svítilo slunce i přes tu zimu. Jakmile vajíčko bylo na svém místě, šla jsem si dát sprchu a trochu se najíst. Vrátila jsem se po pár minutách zpět a vzala vajíčko do postele za mnou, jako vždy jsem dala zábradlí a překryla nás, obejmula a dala si šlofíka i s vajíčky.
Zdál se mi sen. Byla to noční můra, bylo to o tom, že uběhlo několik dní od toho co mám vajíčka, ani jedno se nevylíhlo, umřeli...když jsem se probudila byla jsem celá zpocená a uplakaná, objala jsem jemně vajíčka a snažila se přestat plakat, ale nešlo to, udělala jsem si k nim vzácné pouto, které bylo stvořeno z její lásky k něčemu tak živému.
Předmět: post do shwill